Naděje
"Měla jsi moc, chtěla jsi víc..." ztratila jsem vše...teď nemám už nic.
Slova "kdyby" už nám nepomůžou. Ztratili jsme naši lásku, nepečovali jsme o ni a teď je pryč.
A mě teď zbyly jen slzy pro pláč.
Vzpomínky, které tolik bolí a slova, které tolik pálí na jazyku. Proč nedá se vrátit čas? Proč už ty chyby nejdou napravit?
Neznám cesty zpět.
Neznám cestu dál.
Byl.
Jsi.
A navždy budeš moje všechno.
Můj smích, můj pláč, moje půlka srdce, moje myšlenky a slova.
Trápení slovy už nemá smysl, protože ty jsi mě těma svýma dnes zabil.
Zabil jsi co jsi miloval.
A miloval?
Naděje umírá poslední a ta moje se brání zuby nehty abych ji nezabila...
Dám ji poslední šanci...ještě pořád doufám...
doufám...